Často se ptáte
Jak moc chcete být svobodná škola?
Co nejvíce to půjde. Budeme rejstříková škola, takže jsou zákonné povinnosti, které musíme dodržovat. Neplánujeme tedy stanovovat školním řádem, v čem mají děti chodit do školy, kdy smějí pít nebo jíst, používat WC, atp. Omezovat nebudeme ani zameškané hodiny – hodiny musí být omluvené, ale kolik a z jakého důvodu bude jen na dítěti / rodičích. Účast na „hodinách“ bude dobrovolná. Bude zcela na dětech jakých nabídek (podnětů) využijí a jakých ne, případně jaké poptávky si samy vytvoří.
V jakém školním roce plánujete školu otevřít?
V nových prostorech ve Zdibech plánujeme zahájit školní rok 2025/2026. V tomto školním roce fungujeme v komunitním režimu
Budete přijímat domškoláky?
Ano, plánujeme umožnit i individuální vzdělávání dětem z celé České republiky. Přezkoušení bude probíhat formou rozhovoru nad portfoliem. Primárně však chceme první rok naplnit kapacitu prezenčními žáky z finančních důvodů. Budeme mít přidělenou nižší kapacitu, a proto si zatím nemůžeme dovolit zaplnit více míst domškoláky.
Jak bude probíhat přijímací řízení/zápis?
Již nyní se předběžně můžete hlásit vyplněním registrace pro zájemce. Zápis pak bude probíhat formou přestupu z jiných ZŠ, kde budou Vaše děti zapsané – až budeme mít jistotu, že otevřeme v září rejstříkovou školu a zároveň budeme mít potvrzenou kapacitu školy. Součástí bude dotazník a pohovor s rodiči. Důležitý bude souhlas s vizí a hodnotami školy, resp. s konceptem vzdělávání.
Jak bude vypadat den ve Vaší škole?
Tak, jak si je s dětmi nastavíme. Plánujeme ranní slety, kde si budeme domlouvat pravidla, řešit návrhy, požadavky i nabídky.
Vycházíme z předpokladu, že za své učení je odpovědný žák, škola mu pro jeho učení vytváří základní podmínky: autonomii a svobodu, podnětné a inspirativní prostředí.
Děti budou mít tedy možnost volit si to, co daný den chtějí dělat, případně mohou přijít s vlastní “poptávku”. Zároveň budou mít i nabídky od dospěláků – lekce, workshopy – a bude na nich, zda je využijí nebo ne.
Škola bude otevřena od 8:00 (ranní družina), od 9:00 bude zahajovat škola sletem a následně budou “hodiny”. Okolo 13:00 budou vydávány obědy v jídelně, nebo si děti ohřejí své donesené jídlo.
9:00 – začátek vyučování
Konec vyučování je podle rozvrhu, který je nastavený podle závazných časových dotací pro jednotlivé ročníky.
do 16.30 hod. – družina
Jak vypadá škola, jaké bude vybavení?
V současné chvíli v budově sídlí jiná škola, takže nemůžeme poskytnout fotografie interiéru. K dispozici budeme mít 11 místností a zahradu. Smlouvu máme podepsanou od 1.8.2025, kdy budeme moci zveřejnit všechny detaily i fotky. V srpnu budeme tedy školu doupravovat, stěhovat atd., abychom 1.9. mohli zahájit. Plánujeme nějaké společné dny – přípravný týden nebo něco podobného, kdy bychom se ve škole mohli společně sejít.
Budeme mít pronajaté první patro budovy, kde budeme mít k dispozici několik místností, záchody, kuchyňky, šatnu, jídelnu s výdejnou a za domem část zahrady pro venkovní aktivity. Vybavení bude probíhat postupně dle zájmu dětí.
Kreativní potřeby, knihy, hry, učebnice, pracovní sešity, cizojazyčné knihy, různé pomůcky, tablety / počítače, hudební nástroje, sportovní potřeby, laboratoř, učebny, odpočinková místnost, řádírna, kuchyňka, to vše je v plánu postupně zařídit, včetně dalších věcí, s kterými věříme, že děti přijdou.
Když tedy budete rejstříková škola, budete zdarma?
To by bylo moc hezké, ale bohužel to možné není (pokud se nenajde nějaký úžasný sponzor ). Rejstříková škola musí splňovat požadavky MŠMT, hygieny a další, od státu dostává dotace na žáka, kterým se říká normativ. Ten je pro soukromé školy mnohem nižší než pro státní školy. U státních škol navíc zbytek nákladů hradí zřizovatel – ve většině případů tedy obec.
U soukromých škol je situace jiná, kromě nižšího normativu mají také soukromého zřizovatele, který musí hradit náklady na které už dotace nestačí – a právě tyto náklady jsou hrazeny ze školného. Obecně se dá říci, že státní příspěvek pokrývá náklady na platy zaměstnanců. Náklady na vše ostatní (nájem, energie, investiční i neinvestiční náklady) jdou ze školného. Proto ani rejstříková škola neznamená bezplatná, ale znamená, že náklady jsou alespoň částečně sníženy.Navíc první rok provozu, nebo do doby první inspekce je výše normativu jen 60 % běžné částky pro soukromé školy.
Jaké školné plánujete u Vás?
Školné momentálně vychází na 7 500 Kč / měsíčně s odpolední družinou na 12 měsíců. Pro domškoláky na 6000 Kč / rok. V současné chvíli působíme všichni ve škole jako dobrovolníci, zdarma, ale to není dlouhodobě udržitelné. Abychom pokryli náklady na nájem, energie a dostatek vybavení a zejména inspirativních dospěláků, musíme školné mít. Naším cílem není výdělek (to asi ani ve školství moc nejde), ale právě otevření školy a vybudování prima místa pro děti, proto se jej vždy budeme snažit držet na nejnižší možné úrovni. První rok to bude náročné, ale věříme, že do budoucna se nám podaří jej snížit, nebo držet na stejné úrovni, a zároveň poskytovat různé slevy a úlevy, tak aby škola byla dostupná pro všechny. Uvidíme také, jak se nám podaří získat do budoucna dotace a sponzorské dary.
Je možné do školy chodit jen na 3 dny v týdnu, třeba i jako domškolák?
Budeme rejstříková škola, což přináší výhody, ale i nevýhody. Nevýhodou může být, že budeme muset splňovat řadu zákonných povinností.
Školní docházka je u nás povinná, a to 5 dní v týdnu. Tuto povinnost samozřejmě budeme dodržovat. Nebude možnost volit si počet dní.
Ovšem nikde není omezen počet hodin, které dítě může zameškat. To si nastavují školy samy školním řádem. V naší škole neplánujeme nijak maximální počet zameškaných hodin nastavovat.
Bude tedy na rozhodnutí vaší rodiny, kdy dítě ve škole bude. Dny, kdy ve škole nebude prostě standardně omluvíte.
Vzhledem k tomu, že personál i nájem se platí, ať ve škole dítě je nebo není, úlevy na školném nebude možné poskytovat. Řešit se může vše individuálně z důvodu dlouhodobé nemoci nebo jiných vážných důvodů.
Pokud nám to kapacita a zákony dovolí, můžeme zvážit možnost zapojení domškoláků na občasnou docházku. Vzhledem k tomu, že v prvním roce nás čeká obrovská administrativní zátež a zjišťování toho, co vše je možné a nemožné, očekáváme, že tyto věci se budou vyvíjet postupně (bude také záležet na domluvě s dětmi a ostatními dospěláky ve škole).
Vzhledem k tomu, že v současné chvíli máme i komunitní školu, přesuneme ji do Zdib, a bude možné, aby se předškoláci a druhostupňové děti případně zapojili v ní.
Budete otevírat oba dva stupně?
Jak budete pracovat s technologiemi?
Tablety ve výuce/telefony u dětí nebudou zakazovány.
Děti si budou moci přinést svá zařízení a volně je používat. Plánem je samozřejmě i co nejrychleji vybavit školu tak, aby měly děti přístup k různým zařízením dle svých potřeb. Přístup k nim nebudeme omezovat z pozice síly. Pravidla pro používání budou záležet na společné domluvě.
Budete demokratická škola? Nebo jak budete rozhodovat?
Pojem demokracie si každý vykládá jinak, samy se demokratická škola nazývat nechceme, protože většinou to svádí k pocitu, že bude rozhodovat většina. My ale chceme být co nejvíce svobodná škola, proto očekáváme, že vše bude neustálý vývoj, ale určitě bychom rády od začátku šly cestou konsenzu. Což je hodnota zastoupená i v názvu naší školy. Je to možná složitější a zdlouhavější proces, ale výsledky stojí za to.
Co to znamená?
Společně vytváříme a rušíme pravidla. Všichni mají stejnou možnost se aktivně účastnit rozhodování a hledat společně řešení, která jsou přijatelná pro všechny zúčastněné strany. Nejsou zde vítězové a poražení, prosazení názoru většiny nad menšinou. Díky zapojení více názorů se může objevit větší počet možností, které mohou být zváženy a mohou být zohledněny různé perspektivy, které by jinak nebyly brány v potaz. Konsenzuální rozhodování vyžaduje aktivní poslech, diskusi a vysvětlování názorů. Tento proces vede k porozumění a respektu mezi lidmi ve škole.
Zajímá Vás více? Zde je přeložený článek o konsenzuálním rozhodování z www.seedsforchange.org.uk, který vše hezky vysvětluje: https://greenaction.noblogs.org/…/rozhodovani-konsensem/
Hodnocení - budete dávat známky?
Děti ve škole neplánujeme nijak nevyžádaně hodnotit, povedeme je k sebehodnocení. Je ale zákonnou povinností vydat vysvědčení, vzhledem k byrokracii a zároveň tomu, že slovní hodnocení na vysvědčení v podobě jakým je ČŠI často vyžadováno, je vlastně jen převlečená známka, jsme se rozhodli, že vysvědčení bude se známkami pro všechny ročníky, pokud to nebude změněno (nyní se projednává povinnost slovního hodnocení pro nižší ročníky).
Jsme nadšenci zdravé stravy s omezením cukrů, pití vody a neslazených nápojů. Z toho vyplývá i to, že se nám na školách nelíbí způsob stravy/jídel/pití. Jak to bude u Vás?
Jídlo budou děti dostávat ve výdejně s jídelnou ve škole. Dovážet bude vývařovna pro základní školy, která vaří podle spotřebního koše daného vyhláškou (zatím máme předběžně domluvu s Ekolandií). Toto je dáno zákonem, bez toho bychom nebyli ani zapsáni do rejstříku. Ale je možné, že pro některé rodiče toto nebude vhodným řešením, a poté se budeme bavit o nějakém společném řešení (variant je více). V každém případě se budeme snažit do budoucna také získat finance na výstavbu vlastní kuchyně a časem budeme moci řešit jídlo sami, ale legislativně a finančně to bude náročné, proto to nebudeme mít určitě hned první rok. Pro případ, že dítě bude upřednostňovat jiný typ stravy z jakýchkoliv důvodů, bude určitě možnost mu dát vlastní jídlo. Kuchyňka pro potřebu skladování či ohřevu je v plánu hned od otevření.
Nebudeme nikomu zakazovat do školy donášet jakýkoliv typ jídla a je tak možné, že děti přijdou do kontaktu s cukrem a jinými nezdravými potravinami. Děti se u nás díky Martině budou moci dozvědět informace o zdravém stravování a stravování obecně, ale rozhodnutí o tom, co a kdy budou jíst a pít, je čistě na nich. Každopádně z naší strany neplánujeme žádnou aktivní podporu v tom smyslu, že bychom děti odměňovali bonbony nebo nebyla k dispozici čistá voda, a také bychom rádi pořídili kvalitní filtr na vodu.
Budete učit angličtinu od první třídy? Jak jí budete vyučovat? Mám bilingvní dítě, často cestujeme a používá jak češtinu, tak angličtinu. Jak zajistíte, že nepřijde o angličtinu?
Chceme být co nejvíce svobodná škola, takže neplánujeme nikoho do ničeho nutit. Vzhledem k tomu, že každé dítě má jiné potřeby a zájmy, nebudeme nad rámec RVP nic určovat. To ale neznamená, že se s cizími jazyky nesetkají. Zrovna angličtina je všude, děti se s ní přirozeně setkávají ať již v digitálním světě, tak v reálném. Takže je většinou běžnou součástí dne, vidíme to tak již v komunitní škole, že to funguje. Vzhledem k věkovému míchání budou mít i menší děti možnost chodit na lekce pro větší a naopak, tj. možnost využít nabídek na cizí jazyk (angličtinu plánujeme nyní jako první cizí jazyk, ostatní jazyky budou pak řešeny individuálně) budou mít všechny děti včetně prvňáčků. K dispozici budou také materiály v cizích jazycích (hry, knihy, učebnice, sešity, multimediální atd.), uvidíme i jak se podaří využívat možnosti různých programů, Erasmu a nebo třeba Workaway, kdy by na škole mohli působit zahraniční „lektoři“, možností jsou i výjezdy do ciziny. Vše bude záležet také na tom, o co bude zájem mezi dětmi.
Z osobní zkušenosti můžeme říci, že co se týče „bilingvních“ dětí, o jazyk nepřijdou, pokud samy nechtějí, už z podstaty věci, že jazyk dost často při cestování nebo s rodiči potřebují. Naopak spíše nucení ze strany školy do učení se něčemu, co nechtějí nebo je nezajímá (nebo umí na takové úrovni, že učit se jazyk jako cizí je pro ně nesmyslné a nudné), spíše přináší bloky a omezení používání jazyka.
Je dost časté, že děti, které chtějí, normálně angličtinu používají i třeba mezi sebou. Ve škole také nebude problém, aby se našel někdo, kdo s dítětem bude povídat nebo učit se v angličtině, když bude chtít. Třeba s Martinou, která žila v Londýně a dlouhá léta se kolem výuky angličtiny „motala“, zároveň má zkušenosti s prací na mezinárodních školních projektech, organizací zahraničních výletů, ale i s workaway.
Proč nebudete komunitní škola? Není to lehčí?
Chceme vytvořit místo, kde se děti budou moci scházet, vzájemně se od sebe učit a budovat si vztahy. Zároveň chceme, aby měly podporu ze strany dospělých, které budou moci děti požádat o pomoc či radu v široké škále znalostí a dovedností. Toto prostředí lze vytvořit i formou komunitní školy, my jsme se však rozhodli založit školu zapsanou v rejstříku MŠMT.
Komunitní je z hlediska požadavků úřadu lehčí – oficiálně to totiž žádná škola není, je to stejné, jako když se domluvíte s kamarádkou a ta Vám pohlídá děti. Ovšem právě z toho plynou i nevýhody a zároveň důvody, proč chceme školu rejstříkovou.
Komunitní škola je jen název, o školu se nejedná, všechny děti tedy musí být zapsané v nějaké rejstříkové škole, která jim individuální vzdělávání povolí, a kde každý půl rok musí na přezkoušení. Je tedy na rejstříkové škole, co po dětech chce nebo nechce. Zároveň o IV rozhoduje ředitel školy a může jej kdykoliv ukončit. Kapacity vstřícných rejstříkových škol nejsou nekonečné, opravdu svobodných je málo, navíc každá škola musí i pro domškoláka držet místo, přestože dotace od státu na něj je minimální. Je tedy otázkou, jak dlouho bude tento stav udržitelný. Domškoláci tedy neustále řeší problém, zda v pololetí bude přezkoušení v pohodě, a zároveň zda jim IV zůstane povolené. Stačí změna vedení a musí řešit přestupy na jinou vstřícnější školu. Zodpovědnost za vzdělávání je na bedrech rodičů a škola je kontroluje. Chceme, aby naše děti a jejich rodiče tuto starost nemuseli mít.
Na bedrech rodičů v komunitní škole rovněž leží financování. Skrze daně už si jednou místo ve škole pro své děti zaplatili, ale pokud by dítě posílali do komunitní školy, musí vše hradit ještě jednou. V případě školy zapsané v rejstříku MŠMT má škola nárok na příspěvek na žáka, který není sice tak vysoký jako u státních škol, ale pokryje významnou část nákladů, díky které bude volba zapsat dítě do školy pro rodiče finančně únosnější.
Změna paradigmatu. Pokud bude škol jako je ta naše přibývat, stanou se běžnou normou a ne něčím alternativním nebo vzácným z pohledu ostatních. Naše cesta je mnohem jednodušší, školy jako Ježek bez klece nebo Donum Felix, které vznikly již před 10ti lety nám již cestu trošku prošlapaly, svobodných škol přibývá a věříme, že ve velikosti je síla. MŠMT plánuje spousty změn např. RVP, povinné výstupy a srovnávací testování již od 3. třídy. Aliance pro sebeřízené vzdělávání i svobodné školy se snaží být alespoň slyšet a ukázat, že některé tyto změny jsou v dnešní době spíše krokem zpět.
